Stručná historie Fialova mlýna, č.p. 14

Fialův mlýn, mezi pamětníky nazývaný též Kmentův, byl vystavěn na řece Balince krátce před rokem 1585. Podle zápisu v urbáři panství Černá náležel mlýn k jersínské zákupní rychtě a rychtář Jan Kříž z něj v roce 1585 platil vrchnosti svatojiřský a svatováclavský úrok ve výši  9 a ½ groše. Prvním písemně doloženým mlynářem usedlým na tomto mlýně byl v roce 1585 půlláník Tomeš, který ze mlýna odváděl vrchnosti 7 grošů, 2 slepice a 6 vajec vždy o svatém Jiří a o svatém Václavu, přičemž stejné dávky odváděl i ze svého půllánu. Mlýn v té době zřejmě prosperoval, neboť podle dochovaného záznamu zakoupil Tomešův syn Jan, v roce 1600, pozůstalou rychtu v nedalekém Arnolci, a to za částku 700 zlatých.

Dne 1.října 1772 prodala hraběnka Antonie Collalto mlýn se všemi k němu náležejícími polnostmi, za částku 200 zlatých rýnských, rudoleckému poddanému Thomasi Kmentovi. Mlýn byl v té době opatřen jedním chodem na mouku a výrobnou krup, a patřily k němu polnosti a louky o celkové výměře 20 a ¾ měřice, tj. 3,98 ha. Tyto se nacházely v tratích pojmenovaných "V kopaninách", "V hádkách" a "Na utopených", a dále zelná zahrada, o výměře ¼ měřice, v trati zvané "V drážkách", přičemž tato půda byla osvobozena od povinnosti platby desátku. Mlynáři Kmentovi, ale i dalším nabyvatelům mlýna, však byla uložena věčná povinnost každoročně platit roční nájem 45 zlatých do důchodu panství v Černé. Platba měla být prováděna vždy čtvrtletně předem a to ve výši 11 zlatých a 15 krejcarů.

Dne 1.ledna 1800 se stal novým vlastníkem mlýna, po smrti mlynáře Kmenta, jeho syn Thomas Kment ml.  Nový mlynář však byl, dle poslední otcovy vůle sepsané dne 7.října 1797, povinen vyplatit dědické podíly své matce a sourozencům, a to v následující výši: matce 100 zlatých, bratrovi Franzovi 100 zlatých, bratrovi Antonovi 200 zlatých a sestře Rosálii rovněž 200 zlatých. Navíc byl povinen platit roční nájem 45 zlatých do důchodu panství v Černé a to ve čtvrtletních splátkách ve výši 11 zlatých a 15 krejcarů vždy předem. Zdá se, že tyto závazky nebyl Thomas Kment ml. schopen splatit a tak, po čtyřech letech hospodaření, svůj mlýn prodal.

Dne 2.dubna 1804 mlýn odkoupil Mathias Kremláček, movitý mlynářský mistr z Meziříčka, za částku 4600 zlatých. Kupní cenu složil v hotovosti a navíc se zavázal splatit i na mlýně váznoucí dědické podíly předchozího vlastníka, a to 200 zlatých pro jeho sestru Rosálii Kmentovou, provdanou Svobodovou, a 200 zlatých pro bratra Antona Kmenta.